Jaro aneb nech vyrůst i kousek sebe...

Letošní zimu tak nějak přečkávám...a to doslova! :-) Nemyslím to tak, že by se děly špatné věci, ale sluníčko a takový ten jarní vzduch mi chybí čím dál víc! Víc než všechny předchozí zimy - teda co si aspoň pamatuju... A že si toho vlastně moc nepamatuju, co tak poslední dobou zjišťuju :-D Výlety bez tisíci vrstvé oblíkací pokrývky, sezení v trávě na dece s knížkou a foťákem, to nekonečný čekání na starotvačkách - rozumí se kopce, ze kterých startují rogala aaa paraglidisté - (ano, i to mi kupodivu chybí!), ohýnky a každodenní grilovaná véčaa a, a, a, a..... a taaak :-)

Vždycky jsem si ťukala na čelo, že babička začátkem března vylézá z "nory" s hrabičkama, motyčkou, lopatkou, kolečkem a všema podobnýma fidlátkama k zahradničení. No a víte co? Letos dělám to samý. Nečekala jsem, že tyhle pudy přijdou ještě před důchodem, ale jsou tu a co mám jako dělat?! Takže jsem vzala kolečko, lopatičky a všechno ostatní vyjmenované i nevyjmenované a zamířila ke skleníku. (Zahradnictví už jsem navštívila o víkend, to přišel první záchvat šílenství.) Jak to tak bývá, po zimě bylo všechno zpustošené. Teda samosebou mojí vinou, protože - jako každoročně - jsem čirou náhodou zapomněla zlikvidovat zbytky rostlinek a nechala je tam do jara. Já vím, stydím se a příští rok už to bude určitě všechno jinak. Vážně! :-) Taky vím, že by se mělo hnojit na podzim - no, vím...babička říká, jsem "kozel zahradník", takže asi tak - tudíž jsem se chopila kolečka a spěchala na kompost pro pěkných pár hromad hnoje. Pravý koňský! Přímo od Fru. Mňam! Skleník jsem brala hlava nehlava a málem tam nechala plíce. Záhonové hnojení a rytí už s takovou vervou neprobíhalo, ale půlka je hotová. Takže vítězství - skoro...

Ale k jádru věci, proč vlastně tohle všechno píšu. Chtěla jsem vám povědět o tom, co jsem se dozvěděla. Teď budu asi mluvit všem vědeckým a biologickým poznatkům navzdory, ale to nevadí, já tomu věřím a o to tady běží. V jedné knížce jsem se dočetla zajímavou věc. Jak je známo, rostlinky se z nějakého důvodu dokáží navibrovat na náladu, kterou máte v bytě. Proto pokud k nim máte vřelé pocity, staráte se o ně s láskou a pozorností a v bytě je milo a laskavo, rostlinkám se daří více, než těm, které jsou v prostředí opačném. Tohle se prostě všeobecně ví. Tak proč by se nemělo všeobecně vědět i to, že když rostlinky s takovými pocity sázíte, ovlivňuje je to úplně stejně. Ba i víc. Když berete do ruky semínka, dáváte do nich kousek sebe. Předáváte jim informaci o vás a o vaší energii, která skrze vás proudí. Semínko pak s touhle energií roste a plody jsou pak přesně pro vás. Měly by obsahovat přesně ty informace, které vaše tělo potřebuje a které jsou pro něj žádoucí a prospěšné. Aby byl účinek ještě větší, mělo by se prý semínko na chvíli vložit do úst - ale to jaksi s těmi kupovanými nejde... No... Možná jde. Jednou. Nebo i víckrát, ale máte pak asi moc príma noc. Takže jsem se spokojila s tím, že musí stačit "pouhá" vědomá manipulace s nimi. Neočekávám, žádné superplody, ale prostě jsem to chtěla vyzkoušet. Ta myšlenka se mi moc líbí. (U té první várky mě dost bolela hlava a před sázením jsem se celkem výživně praštila do kolena, takže jsem se úplně nepovznášela. Typuju, že právě tyhle sazeničky budou nejmenší. Nebo možná ani nevyrostou... Tak schválně... :-D )

Je to asi dva roky, co jsem četla (a pak i viděla dokument BBC) o tom, jak reaguje voda na okolní prostředí. Na okolní prostředí v tom smyslu - co se děje s uspořádáním molekul vody např. v přítomnosti agresivního člověka, nebo malého děťátka. Tehdy jsem si říkala, jak to není možný a zírala jsem na to s otevřenu pusou. Teď už ale vím, že je možné snad úplně všechno a beru to jako hotovou věc. Vědci v dokumentu dělali různé pokusy. Pouštěli v místnosti různé druhy hudby, lidé v místnosti meditovali, modlili se, křičeli na sebe, plakali... a pokaždé byla voda v akváriu podrobena detailním rozborům (nejsem chemik, ani fyzik, neumím to správně pojmenovat, takže mi to, prosím, odpusťte). Každý z jednotlivých vlivů a prostředí měl na vodu odlišný dopad. Voda pod mikroskopem - i po všemožných jiných analýzách - vypadala, nebo se chovala maličko odlišně. Aby ten dokument však nebyl příliš fantasmagorický (pro BBC), tak to na závěr jedna polovina vědců samosebou všechno zpochybnila možnými odchylkami u přístrojů a ta druhá skupina zpochybnění zase vyvracela. No a výstup? Asi - ať si z toho každý vezme něco sám. Nu tak já jsem si vzala. Když můžeme hlasem rozvibrovat zvon, teplem těla ohřát deku, nebo myšlenkou na citron spustit povodeň v ústech...tak proč bychom svou přítomností - energií, kterou vyzařujeme - nemohli pozměnit i jiné informace kolem nás? Vždyť se svou náladou ovlivňujeme všichni navzájem! A není to stejný princip? Když třeba potkáte někoho, kdo je rozesmátý a srší z něj nějaké momentální štěstí, je vám s ním dobře, a pak od něj odcházíte a je vám taky dobře - aspoň na chvíli. Nebo ne? Já to tak mám. To samé i v opačném případě. Energie strachu, energie smutku, energie radosti, smíchu...všechno, co ze sebe vysíláme, je pořád kolem nás. Pořád a stále. Co jsou demonstrace a davové akce? No všichni si frčí na stejný vlně. Proč může být dav tak mocný? No přesně pro tohle. Ale nemusí být jen nebezpečný, může být i dobrý. A bylo by skvělý, kdyby byl hlavně jen dobrý :-) Ale to už se dostáváme zase někam jinam... O tom jsem mluvit nechtěla. Prostě jsem Vám chtěla jen vnuknout myšlenku s nějakou novou informací. Buď vás to zaujme jako mě a budete si každý den ve sprše představovat, jak z vás voda smývá všechnu negativitu a jak vás lečí a uzdravuje a jak jste s každou kapkou očištěnější a máte víc a víc energie a budete se pak cítit jako znovuzrození. No a nebo ne, protože máte třeba jiný způsob, který vám funguje úplně stejně a jinak.

Takže! Semínkům a vodě zdar! A nejen jim samosebou :-)

A taky....nezapomínejme na to, jak jsou naše pocity a myšlenky mocné. Vážně jsou :-) Třeba ne hned - ani kytička nevyroste za noc - ale... ;-)

S láskou...

M.

( A Žofinka taky zdraví! Byla zdatnej pomocník! Hlavně při požírání hnoje! :-D)

P.S. Jo a....když jdete zahradničit, prosím Vás... nejdřív použijte hlavu - ne jako já - nebuďte líný a najděte si vhodný pracovní pomůcky. Poněvadž jestli to neuděláte, bude to zahradničení docela drahá sranda! :-D